Po příjezdu na místo se postavil parkur a chvíli byl ještě klid, než vše vypuklo. Sedělo se, vtipkovalo. Jako účinkujícím nám byl umožněn volný vstup na celý "Den řemesel" , který byl zajištěn heslem „Agility“ u kasy. Toto heslo ještě vylepšila Ráďa, když všem nakreslila na tvář tlapku, jako znak agiliťáků. Tímto jsme se proukazovali a měli vstup volný. Šli jsme na dvě skupinky, aby vždy někdo byl v pohotovosti na místě a mohl předvádět a i hlídat naše ležení. Při vstupu opět zaperlila teta Homolková, když paní pořadatelka oznámila: "Vy jste ti ťapičkoví, můžete jít," a ona jí odpověděla "Ne, my jsme ti ťáplí"... no, myslím, že si obě paní v kase udělali o nás svůj úsudek .

Jak den ubíhal, tak sil ubývalo jak psům, tak i nám. Crash dokázal, že je stále nejlepším rozrážečem překážek a Káťa, aby se před ním nenechala zahanbit, vzala jednu překážku kolenem, které začalo vzápětí hrát hezkou modrou barvou a tak měla doběháno. Ranní pření o oholené a neoholené nohy nakonec vyhrála Laďka s nejchlupatějšíma prsama . Její poznámka: "Vy naděláte s chlupatýma nohama a co mám říkat já" byla na místě, tak chlupaté prsa jsme opravdu ještě neviděli . Na její obhajobu musím podotknout, že za její chlupatá prsa může Arinka, která se až moc tulila .
Den se chýlil ke konci a byla tu poslední sekvence a poslední předváděcí akce. Lidé tleskali a nás to potěšilo. Myslím, že celkově se celá akce vydařila. Rozdali jsme několik rad, pár lidiček si se svými pejsky vyzkoušelo, že začátky jsou opravdu těžké a několik dětí se nemohlo rozloučit s novými psími kamarády.
No a pro nás to bylo rozhodně taky poučné. Například jsme se dozvěděli, že buldoček vlastně není čistokrevný pes, ale je to kříženec psa a prasátka  a proto tak chrochtá. A taky to, že naše Meruš není choďák, ale belgičák a v druhém případě štěně německého ovčáka. No prostě máme se pořád co učit…

Lidka