Následně se udělala nějaká ta grilovačka, ti méně zdatní vydrželi kratší dobu, ti vice zdatní vydrželi déle… Po ránu byli i tak všichni plní energie přichystáni na další trénink. Když to shrnu z tréninkového hlediska – holky se s náma vůbec nepáraly a jak výstižné padlo označení: “Sadomasochisti!”.
V sobotu po ránu jsme se zhrozili, Luca na nás vytasila parkur o 32 překážkách, nejlepší bylo, když si jeden pamatoval začátek, druhý konec a někdo něco uprostřed, nakonec jsme to dali dohromady, udělali hromadnou prohlídku a podrobný rozbor. Po ránu docela teror, hlavně když se něco v pasáži nepovedlo a jenom jsme slyšeli Lucčino motivující: “A znova!” Když už i Míša řekl, že ho Lucka potrápila na raním parkuru, asi to bylo co říct!
U Terky to vyšlo skoro na stejno, ale nevím čím to bylo (asi poučení z dopoledne), že jsme se vice snažili, protože jsme méně opakovali. Alespoň mně se tak zdálo.
Takhle probíhaly oba víkendy. Přesto, že k nám holky zavítaly dva víkendy po sobě, každý byl o něčem jiném, vždy se trenérky zaměřily na jiné technické prvky v parkuru, nebo nácvik jiné překážky. Každému vřele doporučuju toto duo absolvovat, dá to určitě strašně moc, ať už nových informací teoretických, ale i těch praktických!
Slyšela jsem jenom pozitivní ohlasy od našich členů, ale i mnoho pochval z venku a jsem ráda, že jste byli spokojeni!
