| Intenzivní trénink: „Vakoničovi II.“, 23.-24.4.2011 | |
 Po loňském úspěchu a pozitivních ohlasech od účastníků jsem se rozhodla přizvat Vakoničovi na naši domácí hodonínskou půdu ještě jednou. Přihlášených bylo původně 16, ale těsně před víkendem mně přišly maily s informacemi, že jsou nemocní buď pejskové, nebo páníčci. Celková sestava víkendu byla v konečném počtu třináct.Celou intenzivku jsme odstartovali v sobotu ráno, kdy jsme připravili parkury, rozdělili se do skupinek a začali běhat. Skupinka pokročilých začínala u Pal’a, kde jsme se učili „polovrtky“ jak bych to odborně nazvala a užívali si velmi luxusních náběhů do slalomu. Po první sekvenci se mně lidi z pokročilé skupinky ptali, jestli jsou opravdu ve správné skupince.  Na protější straně u Marti pracovala skupina začátečníků na stahovačkách kolem bočnic a lehčích sekvencích. Odpoledne jsme se prohodili a kvůli sluníčku začínali až později než bylo v plánu. Stahovačkám u Marti jsme se nevyhnuli ani my, zjistili jsme, že někteří pejsci nemají těsné stahování kolem bočnic (i když my jsme si mysleli, že to naši pejskové umí a na „velikonočním vajíčku“, které jsme si od Marti zasloužili jako „bonus“ jsme zjistili, že nemáme ani kondičku (až na pár hujerů |
|
 V neděli jsme se prohodili a začínali jsme u Marti na hezkém parkuru, na kterém jsme si vyzkoušeli různé vychytávky a víc různých vedení. Poté se Marťa s úsměvem na tváři vyřádila a postavila nám „na kilometry“ vzdálené vlásenky (po Vakoničovsky tzv. vlny) a plavali jsme (po vlnách) – nejdřív jednoduše, potom složitěji a nakonec extra složitě. Konečné cosi, na co jsem nenašla ještě odborný název, co nám Marťa postavila, jsme si prošli, potrápili jsme svoje mozečky a pořádně popřemýšleli, jak by bylo optimální vést pesany. Když jsme si to všichni prošli „po slepu“ (rozuměj bez psa), tak Maťa oznámila, že s pejskem to běžet nemusíme, že byla jenom zvědavá, jak se i s takovým něčím popereme. Poprali jsme se a dokonce si to zaběhli i s pejskama. Koneckonců to tak hrozné nebylo.
| |
 Po obědové pauze plné smíchu a dobrého jídla, jsme opět nastoupili na plac, ale ne na dlouho. Vyhnala nás pořádná bouřka, průtrž mračen… Ale než bouřka začala, tak jsme se prostřídali - u Marti plavali začátečníci na vlnách, na pokročilé Pal’o vytáhl stopky a to byste nevěřili, jak nás to vyhecovalo k super výkonům (sám Pal’o tomu nevěřil). Zkoušeli jsme opět různé vedení na hezkých závěrečných sekvencích. Konec dobrý, všechno dobré.. Kdyby nezačalo pršet, tak věřím, že běháme ještě déle.Víkend jsme si opět užili. Sešla se super parta lidí, ohlasy od účastníků byly opět pozitivní, vyzkoušeli jsme si mnoho variant vedení a zjistili, co komu víc sedí a v čem se cítí dobře. | |
 A co jsme o víkendu ještě zjistili?
|
|
| Agility is fun!!!
Kačka |
|
Odkazy na fotky: od Evy Homolkové |
